Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 06.02.2018 12:47:25 

chovatelská stanice morčat Golden Bay

péče o morčata
 
 
                            
 
 
                                                                Krmení morčat
 
            
 
  Radostí (pro morčátka) i každodenní povinností (pro nás) je krmení.  V tomto ohledu odkazuji i na stránky dalších chovatelských stanic morčat (viz "odkazy"), protože každý má s krmením své zkušenosti i jiné možnosti co do pestrosti a výběru potravy. Morčata jsou celkem nenároční a vděční strávníci, ale podstatné zásady krmení je třeba vždy svědomitě dodržovat. aby se předešlo zbytečným problémům. Také chutě má každé zvíře jiné, což každý chovatel brzy zjistí. Morče je vegetarián, resp. vegan, živí se výhradně rostlinnou potravou. Krmíme pravidelně dvakrát denně - zpravidla ráno a odpoledne, či k večeru. Morčata si na pravidelný režim zvyknou a jsou na něj dost vnímavá, ač se umí přizpůsobit. Dbáme na to, aby naše morčata měla vždy patřičné množství potravy a je třeba hledět na její skladbu a množství. Nešetříme základní potravou - senem, ale jsme velmi obezřetní, co se týče jakýchkoliv jiných pamlsků, kam patří třeba zrní, krmné směsky a granule. To jim musíme servírovat jen jako pochoutku! Denně potřebují dostatek potravy s obsahem vitamínu C, trávu a (nebo) vhodnou  zeleninu (viz dále). Nikdy nesmíme připustit, aby nám morčátko ztloustlo, protože to je pro něj cesta ke zdravotním potížím, přímo do hrobu .. Morčata se obdivuhodně rychle naučí, jaké zvuky i pohyby provázejí tuto, pro ně zásadní, událost dne a reagují naprosto spolehlivě třeba na zašustění pytlíku, omývání zeleniny i cvaknutí klíče v zámku hlasitým kvíkáním. Je to od nich vždy milé přivítání a projev toho, že jsou s námi v kontaktu, že se cítí být doma. Také ochočování a vzájemné utužování kontaktu jde nejlépe skrze pamlsek, neboť přísloví, že láska prochází žaludkem, tady platí jednoznačně :-)  Morčata samozřejmě můžeme nechat pár dní samotná, aniž bychom se museli obávat, že budou strádat. Ale musíme je zásobit odpovídajícím množstvím vhodné trvanlivé potravy.  O tom dále ...
 
  Základem krmení, bez něhož se neobejdeme, je kvalitní  seno.  To musí mít morčata k dispozici stále -  v létě, v zimě. Pořád....  Dávejme ho do jesliček, ne na zem, aby ho nezdupali a neznečistili močí, protože morčata jsou tvorečci veskrze nepořádní :-) Seno potřebují jako zdroj živin a hrubé vlákniny, nutné pro dobrou funkci střev. Dbejme na kvalitu sena!  Nejlepší je samozřejmě "domácí" -  voňavé, o němž víme odkud a od koho pochází. U sena, zakoupeného v obchodě, se musíme vždy přesvědčit, zda není plesnivé, vlhké nebo "nevoňavé" a není to samý klacek.  Takové seno morčata nežerou, vytahají ho, pročůrají a pak ho jako smrdutý hnůj vykydáte a bez užitku vyhodíte.  V různých zverimexech prodávají různá sena mnoha značek velmi rozdílné kvality. Je třeba ho vždy vyzkoušet. Každopádně - dostatek kvalitního sena  je pro nás vždy zásadní starostí k zajištění jejich potravy ..
 
  Největší pochoutkou, zdrojem živin a vitamínů,  je kvalitní  tráva.  Morčata ji nade vše milují a nikdy jí nepohrdnou.|V létě by tak měla tvořit, vedle sena!, základ potravy. Pokud je a máme-li kam na ni chodit, máme vystaráno. Ke sběru trávy se nám osvědčily nůžky, které nám tak trochu, v našem případě, nahrazují srp, či kosu :-) 
 
                                                               jarní hodování ..
 
Ochránci přírody by měli křičet ne kvůli pofidérní teorii o "oteplování" planety, ale mimo jiné i pro fanatické kosení trávníků sekačkami na sídlíštích. Proč těm květům nedají možnost vykvést? Za suchých letních dnů dávají vzrostlé trávníky vyprahlým sídlištním prostranstvím vlhkost. Toť jen postřeh chovatele, bydlícího na velkoměstském sídlišti...  Kontrolujme kvalitu i složení trávy. Na trávu chodíme tam, kde není zněčištěná psími výkaly (kterých je právě na sídlištích a kolem víc, než mnoho - též příklad ekologie všedního dne) nebo kolem frekventovaných silnic...  Nejlepší je obyčejná srha, jílek, kostřava, pýr atd.. Morčata mají ráda i velmi tvrdou trávu "ostřici"!, na kterou chodíme, pokud není dost trávy jiné. Roste nám totiž za humny. Dále jsou to samozřejmě listy i květy pampelišky - i ty "trubky" od květů pampelišek jim chutnají, jitrocel (i stonky květů), řebříček, jetel a mnoho dalších bylin ... Nejobyčejnější travička jim prostě chutná nejlíp, a tak mají velkou výhodu ti, kdož mají vlastní zahradu a mohou jim poskytnou i výběh...  V podstatě jim, prostřednictvím všemožné trávy, poskytujeme léčivé byliny, plné živin a vitamínů. Pozor však na rostliny  jedovaté (nejčastěji se uvádí lopuch a pryskyřník, ale pozor na všechno neznámé býlí) a nadýmavé (jetel ve větším množství). Čerstvá mokrá tráva nevadí. Ale vadí tráva zapařená a zavadlá!!, kde se rychle množí mikroorganismy, nebezpečné pro morčecí trávicí soustavu. Totéž platí i pro zeleninu.                                                      
 
   Pro obrušování hlodáků, ale i pro látky v nich obsažené, je dobré jim občas nabídnout různé  větvičky  ovocných stromů (jabloně), dále jívy, vrby nebo maliníku. Mnozí chovatelé doporučují i jiné, včetně jehličnatých  stromů. U nás v létě dostávají větvičky jívy s listy, v zimě větvičky "mirabelky" nedaleko rostoucí.  
 
                                                 Faust pase pampelišku :-)
 
   Nesmíme zapomínat na čerstvou pitnou  vodu, kterou je určitě nejlépe podávat v napáječkách. Do vody, určitě v létě, přidáváme odpovídající množství preparátu  Acidomid (Acidomid K - k dostání je v lékárně), který ji jednak konzervuje, takže se tak rychle nekazí a hlavně chrání střevo morčete před pomnožením patogenních bakterií a je též prevencí kokcidiózy (zejména v období, kdy krmíme trávou). Funguje to výborně, voda se nekazí, netvoří se jakékoliv povlaky na stěnách napáječek. Vodu, servírovanou v miskách, morčata ihned znečistí vším možným a je záhy nepoužitelná. Napáječku považujeme za nutnou.  Pitnému režimu morčat ale moc nerozumíme. Některá pijí jak duha (třeba naše Zuzka na fotce), jiná jsme ještě pít neviděli. Někdy se "rozpijí" třeba v době kojení nebo v letních vedrech, kdy je na dostatečný přístup k vodě třeba dbát nejvíce. Některá morčata pijí, jiná málo nebo vůbec snad ne. Každopádně vodu k dispozici mít musí všichni, a to i když krmíme šťavnatou potravou. Vodu vyměňujeme často, ale s Acidomidem a v chladnějším prostředí vydrží déle. (mdlo se mi dělá vždy při pomyšlení na to, jakou břečku asi pijeme jako vodu v pet lahvích).
 
                                             Zuzka - velký pijan :-)
 
   Další podstatnou a neodmyslitelnou součástí potravy morčat, zejména v zimním období nebo kdy nemáme dost trávy, je zelenina.
  
   Ta je, vedle sena a trávy, základem krmení. Favoritem mezi zeleninou je u našich morčat okurka. To je pro ně vždy hotová odměna, ale jistě ne zásadní zdroj toho, co potřebují. Mrkev, brokolice, květák, rajče, celer, řapíkatý, celer - bulva, červená řepa, řepa, paprika jakékoliv barvy, špenát, čekankové puky, fenykl, občas malé množství kapusty ... to je u nás nejčastější menu.  Jako hlavní šťavnaté krmení, nahrazující trávu, se osvědčily různé druhy salátů (hlávkový, ledový, římský, lola) a zejména v zimě petržel (hladká i kadeřavá), obsahující hodně vitaminu C, který morčata neumí syntetizovat a proto ho musí přijímat v potravě (zatím mi nikdo nevysvětlil, proč tomu tak je zrovna u morčat!). Příležitostně můžeme dát kousek kedlubny, květáku, kapusty, pekingské zelí, ředkvičky s čerstvou natí. Každé morče má však své chutě a jistě záleží i na tom, na jakou zeleninu je navykneme, je to třeba vyzkoušet.. Se zeleninou, s níž zatím nemáme zkušenost, podáváme vždy jen v malých dávkách.
S fenyklem, který je k dostání (bohužel) asi jen v hypermarketech, máme výborné zkušenosti (nejen) u zvířat se zažívacími potížemi.
                                                           okurka - vítaná odměna  při ochočování (Josefína,  12/215)
 
  Kvůli nadýmání určitě není vhodné podávat ve větším množství zelí, kapustu, nikdy cibuloviny, či syrové brambory (obsahují jed solanin). Červená řepa by se prý neměla podávat březím samičkách. Říká se to i o petrželi. Mohly by prý potratit. Ale naše březí samičky petržel i malé množství červené řepy mívají a žádná nepotratila ..  Někde se naopak píše, že červená řepa brání potratu - tak nevím .. Každopádně by asi neměla být hlavní potravou, neboť obsahuje kromě látek veskrze prospěšných (vitaminy, minerály) i šťavelany, které poškozují ledviny. Ty obsahuje i špenát. Proto je dobré jednotlivé druhy zeleniny střídat a dbát na to, aby strava nebyla jednostranná a spíše v jídelníčku podávat více druhů zeleniny .
 
   Ovoce u nás není moc populární s výjimkou  jablka, ale není jablko jako jablko :-)  Nebo si kousnou do bobule hroznového vína, výjimečně opatrně ochutnají něco, o čem si myslíme, že jim děláme pomyšlení. Neděláme. Vyhodíme to pak. Takový banán nebo mandarinka a pomeranč jim třeba u nás nestojí vůbec za pozornost a s odporem, či nezájmem se od toho odvrátí ... :-)  Občas nepohrdnou malým množstvím kiwi i se slupkou.
 
     Jako doplněk potravy dáváme tvrdé pečivo - nejlépe tvrdý obyčejný chleba (pozor - nesmí být plesnivý!). Je dobrý pro obrušování hlodáků. Věřím, že je. Jiní tvrdí, že ne. Kvalitní tvrdý chléb je každopádně u našich morčat velmi oblíbený. Někdy jim ho dáme jako pochoutku večer. Chroupání se pak ozývá i v noci. Jen musíme dbát na to, aby nezvlhnul! .. Máme však na mysli jen chléb. Nikoliv housky, rohlíky, piškoty, či dorty !

     Dáváme velmi, velmi s rozvahou opatrně a jen jako pochoutku  zrní a směsi, obsahující různé druhy semen a granulí s "kolečky" pestrých barev, což je nám ve stejně pestrobarevných obalech nabízeno a vnucováno. Nepodlehněmež tomuto reklamnímu triku!  Nikdy to nedávejme obézním a nemocným morčatům !!!!!  Tato strava je velmi kalorická a tím i nebezpečná.  Obézním morčatům to zásadně nedáváme, přestože toto "papání" milují.. Mějme na paměti jejich zdraví !  To, že jim to chutná, vůbec neznamená, že jim to prospívá. Vyzkoušeli jsme i granule pro králíky, které jim velmi chutnají. Mají však jiné složení, obsahující více zrnin a tak jsou kaloričtější. Tyto granule jim dáváme jen z ruky v rámci ochočování. Naše zkušenost je taková, že jiné granule, které jsou častou součástí směsí, nežerou. Nežerou ani kukuřičná semena.  Dávejme jim to všechno jen a jen jako pochoutku a odměnu. Nikdy by toho neměli mít plnou misku! ... Ovesné vločky jsou výborné pro kojící samičky a mláďata.  
 
      Chápu, že s námi nemusí každý souhlasit, ale jakýmkoliv vitaminovým preparátům u nás pšenka nepokvete, protože si o nich myslíme své. Sami se jim vyhýbáme, nebudeme je dávat ani našim zvířatům. My jim dopřejeme pestrý, výše uvedený, vegetariánský, na vitamíny s minerály bohatý jídelníček a jsme přesvědčeni, že chemikáliemi jim zdraví nezlepšíme.

      Morčata nesmíme nechat hladovět. Mohou mít pak vážné zažívací potíže. Jejich trávicí soustava je uzpůsobena pravidelnému potravy (narozdíl od šelem, či plazů). 

 

                                                 Návrh letního menu pro morčata: 

ráno:          seno, tvrdá zelenina (mrkev, brokolice, celer, fenykl), kousek okurky, rajčete

odpoledne/večer:       tráva  (sezonní zelenina), směs zrní (jedna malá lžička na jedno morče), občas tvrdý chléb

 

                                                Návrh zimního menu  pro morčata:

ráno:         seno, tvrdá zelenina (mrkev, celer)                                                                                                              

odpoledne/večer:     seno, listová zelenina (salát hlávkový, ledový, římský), tvrdá zelenina = paprika, brokolice, fenykl, celer (bulva, celer řapíkatý), červená řepa, květák, kapusta, čekanka ... kousek okurky, rajčete..  Ovoce: jablko  ...  směs zrní (jednu lžičku na jedno morče), občas tvrdý chléb

 

 

                                    Péče o srst a stříhání drápků

    Péče o srst  u  krátkosrstých  morčat není nijak složitá. Přesto je potřeba pravidelně kontrolovat, zda se v srsti nevyskytují lysinky, šupiny, strupy, či ektoparaziti (např. všenky). Srst je vhodné čas od času šetrně vyčesat vhodným hřebínkem nebo kartáčem. Co se koupání morčat týče, pak mějme na paměti, že se jim to moc nelíbí a je to pro ně stres. Morče pravidelně udržuje svou srst čistou lízáním, což je stereotypní instinktivní (roztomile vypadající) rituál začínající otřením čenichu oběmi packami pokračující přes oči, uši a nakonec se olíže na bocích kam až dosáhne. Zdravé morče též pečuje o čistotu svého řitního otvoru, či genitálií.  Občas se stane, že se morče nějak ušpiní a  koupel  je nutná. Napustíme přiměřeně teplou vodu nejlépe do lavoru nebo umyvadla, aby hladina sahala morčeti po bříško. Lepší je lavorek z umělé hmoty, která lépe udržuje přiměřenou teplotu vody.  Morče do ní postavíme, jednou rukou mu podpíráme přední nohy (kontak s námi mu poskytuje pocit bezpečí a též udržujeme polohu tak, aby mělo hlavičku nad hladinou) a druhou ho oplachujeme jak potřebujeme. Můžeme použít šampon pro psy, ale při menším znečištění ani to není třeba (my nepoužívíme). Pozor, aby se voda nedostala do uší. Po koupeli morče osušíme, případně vyfénujeme. V mokré kůži se zrovna moc příjemně necítí, bude se často otřepávat. Po léčebné koupeli s antimykotikem Imaverolem se zvířátko dokonce někdy tváří doslova uraženě, kouše hobliny, hrabe a naštvaně sedí naježené v koutě (ale to je dáno spíše zvýšenou citlivostí nemocné kůže).  Suma sumarum - morčata běžně nekoupeme, nejsou to vodní tvorové. Kontrola jejich kožíšku je však důležitá, abychom včas objevili např. začínající mykózu, parazity, či jiné onemocnění (vizte níže "Nemoci morčat").

     Stříhání drápků  je u domácích morčat nutností, neboť nemají příležitost jako v přírodě si je pravidelně obrušovat běháním po tvrdé zemi, či po kamenech. Naše morčata zpravidla chováme na měkké podestýlce. U mladých morčat toho netřeba, ale u starších zvířat je přerostlý drápek dobře patrný, na předních packách se mohou drápky zatáčet až jako ovčí roh (u lidí se tomu říká onychogryfóza), a to hlavně u starších jedinců. Ke stříhání drápků jsou v každém zverimexu k dostání speciální kleštičky, které se nám celkem osvědčily. Použít se dají jistě i kleštičky na nehty z vlastní manikury. Na samotném stříhání není nic složitého. Nejlepší je položit si morče v pololeže zády na naše břicho, v této poloze jsou všechny drápky dobře vidět a můžeme začít se stříháním. Někdo se této procedury bojí, ale u ochočených morčat to není žádný problém. Jedno upozornění je však důležité - v drápku (dobře je to vidět u světlých morčat, u tmavých vůbec) vede nervově-cévní svazek, který končí cca ve 2/3 délky drápku. Je to taková "žilka" probíhající drápkem. Stříháme tak, abychom jej nepoškodili ! Pokud by se nám to stalo - a stává se to, protože u černého drápu nevidíme nic a místo, kde střihneme musíme víceméně odhadnout, přiložíme na krvácející konec drápku kousek gázy s dezinfekcí (např. Betadine roztok) a krvácení za chvíli přestane. Morče na stříhnutí "do živého" reaguje velmi bolestivě a ozve se žalostným pískotem, který nás upozorní, že stříháme špatně. Umíme-li s morčetem zacházet, není to žádná věda :-)

 
 
                                                                           Nemoci morčat
 
   Toto téma je podrobně  zpracováno na stránkách CHS Cavia Bohemia    www.morcata.cz/cavia-bohemia/   na něž odkazujeme.
     Sami už máme bohaté zkušenosti s léčbou kožních nemocí, zejména mykóz u morčat. Tuto stať připravujeme.
 
 
      
                                                         Odchov morčat
 
     Tomuto tématu je věnována pozornost na mnohých stránkách chovatelských stanic. Můžeme doporučit např. odkaz na stránky CHS Dvůr Obora   www.dvurobora.wbs.cz   
       
                    
                                                                         Foto:   Albína a její vrh "G" při porodu 1.7.2010
 
  
                                  
                                       Foto: Albína s právě narozeným vrhem "CH" 29.10.2010
 
         Samičku je možné poprvé připustit k samečkovi  ve věku 4-6 měsíců s ohledem na její konstituci. Přimlouváme se k připouštění samiček, které už dosáhly půl roku věku. Samičku naopak nikdy poprvé nepřipouštíme, je-li starší, než 10 měsíců. Pokud jsme to do té doby nestihli, už se o to nepokoušejme, bude muset zůstat "starou pannou".  V tomto věku totiž definitivně srůstají pánevní kosti, což by pak mohla být osudná překážka porodu ! Výhodné je, pokud samičku připustíme v době říje, která se dostavuje v intervalu cca 16 dnů. Tu nejlépe poznáme, chováme-li více samiček pohromadě. Je užitečné si o tom vést  záznamy v kalendáři. Samička v říji se začne chovat "jako sameček - to znamená, že začne obtěžovat ostatní vrněním, houpáním se v bocích a naskakováním na ně. Ostatním se tato změna vůbec nelíbí a toto pozdvižení s hlasitým nadáváním nás často na hárající samičku upozorní. Dojde-li k nakrytí, můžeme pak s velkou přesností určit dtermín vrhu.  Doba březosti je poměrně dlouhá, trvá 9 týdnů.  Od 4. týdne můžeme pomalu pozorovat kulatící se bříško i přírůstek váhy. Od 7. týdne už můžeme pozorovat pohyby mláďat v děloze - nejprve jen lehkým a citlivým pohmatem, později je "vlnění" rostoucího bříška samičky nepřehlédnutelné a její postava dostává tvar typické "hrušky" (viz foto níže).  Pokud ještě bydlí se samečkem,
 
                                          
                                             březí Minnie před porodem                                        březí Meruňka před porodem
 
je nejvyšší čas je od sebe oddělit! Chování samičky těsně před porodem bývá mnohdy veskrze nenápadné, často rodí v tichosti a na porod upozorní až charakteristický "křik" mláďat, jenž každý chovatel bezpečně pozná. Někdy kvíkne, někdy hekne (což byl úvod porodu Albíny u vrhu CH - viz foto). Mnohokrát se mi stalo, pokud měly termín, že začaly rodit krátce po mém večerním návratu z víkendu. Snad i to může být určitý stimul. To jsem mohl pozorovat krátký neklid, otáčení se dokola jakoby hledala vhodné místo a pak postoj "na špičkách". Ale nic z toho není pravidlem. Nekomplikovaný porod bývá  rychlý, trvá kolem 30 - 60 minut. Samička u novorozence co nejdříve prokousne plodové obaly, aby se mohl nadechnout (často vyfrkne plodovou vodu), překousne pupeční šňůru a na konci porodu sežere vycházející placenty, vypadající  jako červený terčík.            
                                                
                                                                 Xena po porodu (12.7.2013) žere placenty
 
     Samičky od přírody dobře vědí, co mají dělat. Patří k tomu i sežrání placenty, obsahující hormony a látky důležité ke spuštění laktace. V tomto jediném případě morče poruší své vegetariánství :-) Přesto je dobré, když to jde a povede se nám to, být nablízku pro případ pomoci. Ochočené samičky bez problémů tolerují naši přítomnost, neruší je vůbec ani naše drobné "pomocné práce", pokud jsou zaneprázdněny olizováním již narozených mláďat a nestíhají .. :-)  Naše asistence je dobrá při porodu, kdy např. plod nevychází hlavičkou, ale koncem pánevním, tedy nožičkami napřed. Pak je naše pomoc užitečná, abychom zvířátku pomohli na svět, aby se neudusilo. Můžeme pomáhat i při rozbalování mláďat. Ale u nekomplikovaného porodu raději zůstáváme jen přiravenými pozorovateli tohoto fascinujícího okamžiku ...
      Po porodu můžeme pak s potěšením pozorovat rodinný kruh, kdy "kvokající " samička trpělivě zahřívá tato nemotorně se potácející ušatá a nohatá stvoření.                                                                                                   
 
                          
                                                                                    rodinná idylka den po narození ..                                                               
 
Narozená morčata jsou osrstěná, vidí a mají zuby. Ideální váha je kolem 100 g.  Příliš velká mláďata mohou mít problémy při průchodu porodními cestami a mohou se při dlouhém porodu udusit. Naopak velmi malá mláďata pod 50 g jsou slabá a nemusí přežít. Problémy kolem kojení jsme u nás zaplaťpámbu ještě neměli, jsou popsány na výše uvedených stránkách.
 
                                            kojení  -   (Hermínka s Woopie, 13.4.2013)  
           
                                                          kojení  - (Aurelie Antares, 21.4.2015)
                                                                                                       
 
     Samička trpělivě kojí mláďata asi 4 týdny, délka kojení záleží na jejich velikosti, resp. váze. Statné a bujné samečky vrhu C jsme odstavovali již po 3 týdnech, jinak u mámy zůstávají 4 týdny. Pokud je ve vrhu samička, necháváme ji s mámou, dokud neodejde do světa. Samečky je třeba určitě po 4 týdnech odstavit, abychom předešli případnému nechtěnému incestu. Osvědčilo se nám umístit je k samečkovi, pokud bydlí v tu dobu sám. Z hlediska prostoru je to velmi praktické a táta má o zábavu postaráno :-)  Po krátkém rituálním seznámení je bez řečí přijme (viz příklady ve fotogalerii) a pánskou jízdu pak můžeme sledovat několik týdnů, dokud jim nenajdeme nový domov. S Winkiem, Merlinem i Chaunem přechodně bydleli letos všichni mladí samečci. Občas to byla opravdu hlučná "jízda", ale ke konfliktům dospělý - mládě nikdy nedošlo, narozdíl od seznamování mladé samičky s cizí samičkou. To Kiki malou Frídu málem sežrala. Kdyžtak se pošťuchují stejně staří mladí samečci. Na starého si nikdo nedovolí a ten zas nemá před nimi zapotřebí dokazovat agresí svou nadřazenost. A je-li třeba usměrnit jejich drzost, stačí jim to "říct" jednou :-) Každé morče je osobnost s odlišnou povahou. Některá spolu prostě vyjdou, jiná ne :-)
 
      Samička je po odchování několika výrostků pochopitelně více, či méně vyčerpaná a unavená a bude od nás ohleduplné, když ji od mateřských radostí na dobu, která se nám bude zdát adekvátní, osvobodíme.
 
    U samiček, které plánujeme připustit, bychom měli hlídat jejich váhu. Samička musí být samozřejmě v optimální kondici a nikdy by neměla být obézní.  Je ohroženy nejen toxikózou, ale i tím, že mohou mít příliš velká mláďata, která se při dlouhém porodu, jak již bylo výše uvedeno, udusí (s čímž máme, bohužel, už i vlastní zkušenost).
 
 
    
TOPlist